Srpen 2010

The Langoliers

30. srpna 2010 v 14:16 | Adee |  Books
Čtyři po půlnoci 1: Časožrouti
Při letu na palubě Boeingu se v jednom okamžiku probouzí několik pasažérů. Ovšem ostatní, včetně posádky, z paluby letadla záhadně zmizeli. Muselo se to stát během pár desítek minut od startu. Na palubě je však jako cestující i pilot, který se ujme řízení. Letadlu se podaří bez větších problémů přistát, ovšem zdá se, že v liduprázdném světě. Brzy se ale začínají objevovat Časožrouti…

Tuhle knížku jsem si vypůjčila poměrně nedávno v knihovně. Protože jsem už předtím četla pár knížek od Kinga, zaujala mě i tahle. Věděla jsem, co od něj asi tak mám očekávat, ale nakonec jsem byla překvapená. Způsob, jakým vás připoutá ke knížce je neuvěřitelný. Včera jsem četla až od půlnoci a dneska ráno jsem vstávala až v poledne. Zbývá mě posledních pár stránek, ale už teď můžu tuhle knížku všem doporučit. 

♦♦♦♦♦/♦♦♦♦♦

Skryté okno do skryté zahrady začnu číst večer :)).

Časožrouti

28. srpna 2010 v 20:53 | Adee
Jinej nadpis mě nenapadl. Zažívám teď takovou malou nadpisovou krizi. Článek docela v pohodě nacvakám, ale jak mám vymyslet nadpis, tak docházej nápady. 
(překlikává se na fejsbůk a nachází tam krásnou fotku, úplně jako stvořenou pro novej layout) :D

Jo, dneska jsem zase měla mánii. Teda, já mám mánii asi půl roku, ale dneska to bylo fakt něco hroznýho. Vystřídala jsem asi 5 layoutů a pořád jsem nebyla spokojená. No moc se nedivte, tenhle se mi taky moc nepozdává :D. Proč mají všichni skěvlý designy a já mám takový hrůzy? :D

Včera jsem objevila skvělou stránku. Je to něco na způsob lamer.cz, akorát se se tam přidávaj takový  životní "pravdy" a to celé prosím v angličtině! Jo a může se tam dát "líbí se mi" a spojí vás to s fejsbůkem, je to prostě hrozně vymakané :D. 

Jára
Umírám. Ne asi. ♥♥♥

Minulý rok touhle dobou jsem ujížděla na němčině. Poslouchala jsem německý písničky, nevadily mi německý texty, učila jsem se navíc a tak. Tenhle rok to je to samé s angličtinou. Připadá mě, jako kdybych celé prázdniny chodila do anglické školy. Anglický twitter, anglický články, anglický FF, anglický písničky.. všechno čtu v angličtině a zatím mě to nedělá sebemenší problém. Life is crazy.

Jo a musím se vám s něčím svěřit. Dneska jsem se po dlouhý době dívala na Kings&Queens videoklip a prostě jsem nic jinýho nevnímala, jenom tu hudbu, sexy Žareda.. a Shannona na kole.. :D a pak najednou ten záběr, jak auto srazí cyklistu. Já sem se lekla, že jsem sebou uplně cukla :D a ještě se mi zasekl Chrome, protože jsem klikla někam myší a ono to zamrzlo :D. Jsem myslela že umřu jak mě bušilo srdce. 

Dneska asi vše. Mírně mi hrabe :D
Jdu si číst Časožrouty od Stývna Kinga :D.

THE CATALYST

27. srpna 2010 v 18:44 | Adee
Včera, přesně v 6:00 našeho času, čili o půlnoci v Jůesej, dala MTV na svoje webový stránky klip k nejnovější písničce Linkin Park.

Prostě Katalyzátor, co už nějakou dobu (od 2. srpna) hraje v rádiích. Spousta lidem se píšnička, ani novej styl LP nelíbí, ale já musím říct, že mě teda sakra jo! Snad nejlepší oni prostě!

Dneska dali LP na svoje YT klip v HD, takže vám ho sem taky dávám.


Jo a kvůli tomu, že je teď u LP spousta novinek a já konečně nesleduju jenom Marse, tak jsem změnila lay. Aspoň nachvíli. Stejně to bez Jareda nevydržím :DD.

Btw. Viděli jste Jareda a Toma a jejich super chicken? :DDDD

Z mého pohledu..

25. srpna 2010 v 13:20 | Adee
Článek na Téma týdne píšu vlastně úplně poprvé. Nevím jestli to je kvůli tomu, že se tak trochu nudím anebo kvůli tomu, že Hudba, je slovo, o kterém dokážu psát podstatně delší články než o Upírech nebo o Strachu (což jsou dvě Témata minulých týdnů). 

Hudba je všude, byť si to člověk třeba ani neuvědomuje. V televizi, rádiu (což samo o sobě není nic překvapivého, nemám pravdu?), na internetu, dokonce i v mé MP4 byste mezi e-knihami a fotkami našli hudbu.

Já osobně vnímám hudbu jako součást mého života. Nikdy tomu nebylo jinak, vždy jsem žila s hudbou, ale čím jsem starší, tím si víc začínám uvědomovat, co pro mě hudba znamená, a co pro mě vlastně HUDBA je.

Když jsem byla malá, frčeli Šmoulové, Včelí medvídci a Písničky z pohádek. Nestydím se za to, tehdy to bylo jen přímo úměrné mému věku. Ač nerada, ale přesto sem musím napsat, že takovou mou první 'skutečnou' hudbou byla skupina Tokio Hotel. Je mi líto, že namísto téhle skupiny nemohu psát o nějaké jiné, nějaké, která není často důvodem hádek a výsměchů. Každý máme ve svém životě chvíle, za které se stydíme. Čím jsem byla starší, tím víc mě začínalo docházet, že tahle německá skupina, o jejíž členech jsem začínala pochybovat, či by nebylo lepší je spíš nazývat členkami (tím se ale samozřejmě nechci nikoho dotknout). Potřebovala jsem něco jiného, něco co se ke mě bude hodit víc, něco čím vyplním svá nudná odpoledne a večery, kdy nemám co dělat. A tak jsem našla skupiny jako je Panik, Simple Plan, Gym Class Heroes apod. 
Absolutním zlomem pro mě ale znamená 'nalezení' Linkin Park. Skupina, která mě jakýmsi způsobem změnila, doufám, že k lepšímu. 

U Linkin Park jsem vydržela, ale začala jsem objevovat i jiné skupiny, pro mě i důležitější než samotní LP. Teď mluvím hlavně o 30 Seconds To Mars. Myslím, že o nich tu nic psát nemusím, protože si stačí přečíst jakýkoliv jiný článek tady na blogu a pochopíte mě. 

Za zmínku z mých 'oblíbených' stojí ještě My Chemical Romance, A Day To Remember a Lostprophets.

Tím jsem své myšlenky vyčerpala a budu jen doufat, že se jednoho dne objeví stejně zajímavé téma, abych k němu taky mohla napsat to své.

Čas jít do války!! :D

24. srpna 2010 v 8:40 | Adee
Zdravím. 
Je ti hnusně, furt prší a protože nechci, aby se zas dostavila nějaká depka, píšu článek, protože si tím vždycky zlepším náladu. Včera jsem si udělala takovou menší radost a objednala si první cdčko Marsů. Úplně se těším, až mi přijde.. ( a ABL taky, je to fakt nějaké posrané :D ještě to nepřišlo, Liz??) a pak si na stolečku vystavím všechny 3 cdčka!! Jako jsem asi blázen, ale mě tohle hrozně těší prostě :D. A navíc, 30STM jsou první skupina, od který budu mít originální všechny cdčka co vydali! *happy smajlík, co poskakuje po místnosti, zpívá si a mácha rukama* :D
30STM

Jinak se teď tak nějak nic neděje, poslední 3 dny jsem strávila u počítače, protože se mi nechtělo nikam chodit. Za týden už škola, konečně! Konečně změna!! :D

Dneska dávají ordinaci! Juhůů, no sorry ale já jsem na tomhle seriálu závislá, to nejde jinak. Škoda že můj nejoblíbenější doktor tam na jaře umřel :'(. 
A normálně na Nově budou dávat Transformers, nejvíc tenhle film. Už se těším. 
Včera jsem se koukala na NCIS, no hej ten seriál mě proste nějakým způsobem fascinuje a ty hlášky co tam občas jsou. Asi si stáhnu všechny díly, abych se už nenudila. 

Vymyslela jsem to s tou povídkou. Založila jsem si účet na Quizille a tam to můžu přidávat aniž by mě někdo vypátral!! Takže pokud máte zájem (jakože asi stejně ne :D), tak mě nějak kontaktujte, ICQ kdo má, nebo twitter.. nebo nevím prostě a já vám pošlu odkaz! Kapiš? 

Takže teďkon jdu pokračovat na tom psaní a pak se uvidí. 
NCIS třes se!! 
Jdu na to. 
Ave já. 
Tenhle design tu vydrží déle. Je tááááák sexy :DDDDDDDDDD

Tady aby člověk umřel :D

23. srpna 2010 v 9:21 | Adee
Ačkoliv by se to mohlo zdát jakkoliv divné, včerejší den byl jedním z nejlepších v životě. Začalo to tak nějak normálně, zapnula jsem počítač (jako každé ráno, každý den o prázdninách :D) hledala nějaký fotky a videa, psala na ICQ, spamovala twitter a po dlouhý době cítila takovej ten pocit štěstí, nebo jak bych to vyjádřila. 
Už mě to všechno leze na mozek, potřebuju školu :D potřebuju oddych od PC! 

Ale včera jsem myslela že umřu, prostě jsem to nedávala. To bylo snad úplně poprvé, co jsem se smíchy válela na stole a tekly mě slzy :DDD.


Hej jsem si to dávala na twitter a prostě z toho fakt umřu. :DDD
Ten Shannon ty voleeeee :D xDDDDDDDDDDD.
"To me" :D xDDDD :D zabil to uplně :D.

Hej prostě zase jsem se na to podívala a nemůžu z toho. Inteligentnější článek přidám, až budu moct :DDDDDDD. 



Tohle je kurva válka! ♥

21. srpna 2010 v 11:26 | Adee
Zase píšu. Nemohla jsem si pomoct a to nutkání něco nacvakat taky nejde přemoci.
Ignorujte ten minulej článek, sice je všechno pravda, napsala jsem to tak, jak to cítím, ale mám divné pocity. Na jednu stranu bych to nejradši smazala, ale na druhou si říkám, že blog je od toho, abych na něm zaznamenávala (skoro) všechno, co mě v životě potká, tudíž bych měla asi výčitky svědomí, kdybych tuhle večerní depku vymazala z historie. 
Všechno to včerejší depkování bylo způsobeno mnoha věcma o nichž bych tu teď nerada psala, protože sebemenší vzpomínka zabolí a nechci se k tomu vracet.
Teď se mám dobře, všechno co bylo včera, bylo včera, dneska je dneska a tečka.
Pustím si This Is War, navleču Triad, pudu slintat nad fotkama, málem umřu z Jareda.. a budu zas v pohodě :)).

Little J

A abych nezapoměla, ZMĚNÍM DESIGN :D. 
Někdo se mě tu jednou ptal, proč ho měním tak často. Nu takže odpovím. 
"Nikdy není dost designů s Jaredem... ♥ a protože já vždycky najdu nějakou strašně hezkou fotku a mám nutkání se s ní s někým podělit, tak z toho kutím design, kterej tu pak tak 3 dny vydrží."

Už jsem 12 dní neslyšela nic z A Beautiful Lie. Nevím jak jsem to dokázala, ale už mě to trochu chybí. Co já vím, kde se to Cdčko, co mělo ve čtvrtek přijít, zaseklo! Určitě mi to dělaj naschvál. :D

Píšu povídku, pravděpodobně to bude nejdelší "něco", co jsem kdy napsala. Ale nikde ji nezveřejním. Vyskytl se tu totiž takový menší problém. Když jsem byla v té Praze, pustili mě na chvíli na notebook, fajn, šla jsem na fcb, na twitter, ale tu mě přemohlo takový nutkání podívat se na svůj blog. Zadala jsem teda adresu, načetla se mi moje stránka, koukla jsem na komentáře, zavřela záložku a potom jsem smazala historii. Co když jsem ale něco udělala špatně a ta historie zůstala. Co když znají můj blog a čtou všechno, co sem píšu? Nic nemám jistého, ale pocit to je zvláštní. Samozřejmě se nebudu omezovat v tom, co sem zveřejním, ani se nikam stěhovat nebudu. Ale usoudila jsem, že zveřejňování povídky či jiného díla, kde tak trochu odkryju sebe samotnou, není ten nejlepší způsob, jak trochu zásobovat blog.
To radši budu psát články o ničem :D. (Který už píšu :D)

Alibi

20. srpna 2010 v 21:26 | Adee
Ať už jsem kdykoliv předtím měla k téhle písničce vztah jakýkoliv, změnilo se to, hodně!
Sice ještě pořád brečím, když jí poslouchám, zároveň mě ale mrazí na zádech a mám husí kůži. Jako kdybych objevila nový svět- ten lepší.
Je mi jedno že tohle je ten největší blábol, co jsem kdy napsala, a pravděpodobně se zítra zasměju, až si to přečtu. Já ale musela. Musím tu mít článek pro tuhle srdcovou záležitost.


Little J
Asi jsem jen hloupá, patnáctiletá, ujetá holka.
Ale nemůžu si pomoct.
Nemůžu ani vyjádřit slovy jak na tom jsem .. a jak jsem na tom byla, když jsem poprvé uviděla tyhle modrý oči, ten úsměv.. toho člověka, co píše skvělé texty a občas vidí svět stejně jako já.
Toho člověka, co skvěle zpívá a miluje Echelon.
Toho co miluju.. ne nemiluju.. protože "milovat" je ubohý slovo. 

Nemám na to už. :'(
Sem v háji :'( :'(.

Little J

I kdybych měla spotřebovat všechny kapesníky co mám. Nevzdám se. Já vím že ho jednou uvidím, vím to, jsem přesvědčená. I kdyby to mělo být jen pár vteřin, pohlédnu do těch očí a všechno bude zase na chvíli lepší.

Ty vole, ještě nikdy mě nebylo takhle :'( :'(

Ještě žiju.. :D

19. srpna 2010 v 11:46 | Adee
Napadlo mě napsat článek, abych tak trochu dala vědět, že ještě žiju. Sice jsem nikdy nevěřila, že můj blog, který jsem si jednoho večera založila, vydrží tak dlouho, přeci jenom mě tak trochu překvapuje, že už to budou skoro 3 měsíce (nevím přesně kdy bude "výročí"), co sem chodím téměř pravidelně přidávat články. 

Nejprve jsem měla svůj blog na doméně blogspot.com, protože mi to tam všechno přišlo takové lehčí, jenže potom na té doméně provedli pár změn a já se v tom už tak dobře neorientovala. Nechtěla jsem však přerušit blogování, které mě v té době tolik chytlo a založila jsem si tuhle stránku. Pokud se někdo díval do archívu, viděl, že ne vždy to tu vypadalo tak jako teď. Neměla jsem žádnou inspiraci na články a tak to tu zelo prázdnotou. Pak se vše ale nějak obrátilo (k lepšímu?) a já teď téměř cítím to nutkání, něco napsat, s něčím se s vámi podělit. 

Občas mě mrzí, že jsem zrušila tolik svých starých blogů, protože ne vždy jsem byla taková jako teď. Někdy bych si chtěla přečíst všechny články, co jsem v různých obdobích svého dosavadního života dokázala napsat. Bohužel, občas jednám trochu zbrkle a některá rozhodnutí nejdou vzít zpět.
Járinka
Ten pohled ♥
Vrrrr :D
Nevíte, proč tyhle fotky všude cpu? :DD

Pár mých blogů zůstalo a tak si je pročítám, někdy se směju jak jsem byla naivní, jindy mě ohromý nějaký článek, co jsem dokázala napsat.

Kdyby si chtěl někdo pročíst (což asi nikdo nechce :D) můj blog, na kterém jsem vydržela nejdéle tak tady . Skoro půl roku tam. Je to z mojí éry totální zamilovanosti do Prison Breaku a Linkin Park. 
PB nějak vyšuměl, všechny díly jsem už viděla a zatím se mi nechce nic pouštět znovu.
Vztah k Linkinům se taky změnil, nemůžu říct, že by se změnil k horšímu, ale tu změnu cítím. Přišli jiné skupiny, hlavně Marsové, a ty je jakoby postavili až na druhé místo. Nikdy ale nezapomenu, co jsem prožila v době, kdy pro mě LP byli nejdůležitější na světě. Ty dny bych si chtěla někdy prožít znovu.

Achjo, omluvte mě za tenhle vzpomínkový článek. Mám nějakou divnou náladu :).

A málem bych zapomněla, včera mi přišel Triad ♥.

Tak jsem tu ^^

15. srpna 2010 v 16:07 | Adee
Jojojo. Je neděle, odpoledne a já už zase cvakám článek, jak jsem slíbila. S radostí jsem zasedla k počítači a vyhledala všechny novinky, kterých naštěstí není moc :).
Jinak se mi začíná rozrůstat moje Marsovská sbírka.

1. TIW
2. ABL (co přijde už ve čtvrtek! doufám :D)
3. Triad na krk ♥
4. Placky z metalshopu :D
5. Moje vlastnoručně upletené náramky
6. Plakáty z toho SEXY photoshotu :D
... mám pokračovat? :D 

Marsové ♥

Až budu mít všechno pohromadě, tak to vyfotím.. jsem tak šťastná!

Jo jinak, v Praze bylo hezky. Včera mě na chviličku pučili noťas, tak jsem stihla akorát proběhnout twitter a svůj blog. (Pečlivě jsem smazala historii, aby se sem nedostali :))
Ve čtvrtek jsme jeli do Terezína. Přišli jsme tam k pokladně a řekli: "Chceme vidět úplně všechno." a taky že jsme úplně všechno viděli, však jsem tam strávili 6 hodin!! Myslela jsem si, že budu mít potom nějakou depku a tak, ale myslím si, že po tolika přečtených knížkách a návštěvě Osvětimi, mě už nic zaskočit nemůže.
Abych se nenudila, sehnala jsem si v knihovně něco o Alexandrovi. Jsou to celkem tři knihy, každá tak o třista stránkách. Jednu jsem přečetla v Praze a další mě čekají. Kdo by čekal nějaký suchý výčet, co kdy kde a jak dobyl, tak se mýlí. Je to prostě jako příběh, takže popisy a rozhovory. Je to fakt dobré.

A musím se pochlubit, zatím jsem vydržela, nepustit si ABL. Ano, vydržela. I když jsem měla v autě tiky a pořád jsem si přepínala písničky na mp4. Už aby byl ten vytoužený ó čtvrtek. :))

Muhehe.. asi už objevili můj web. A je mi to tak trochu u prdele :D. Už se těším na články ze školního roku, to bude teprv něco. Počkejte na ty nadávky na všechny slépky (původně tu bylo mnohem horší slovo) ze třídy.

Btw.: je na čase změnit design :D

Nemám nic přeloženého a nevím kdy se k tomu dostanu.
Ave já :D




Prague .. again :)

11. srpna 2010 v 11:58 | Adee
Jak už napovídá název článku, odjíždím k příbuzným. Jedu dneska večer a vracím se v neděli dopolendne. Chtěla jsem ještě přeložit další kapitolu, ale už bych to asi nestihla, protože za chvíli jedu na ortodoncii a pak si musím všechno nachystat.

Snad se během těch dnů, co budu pryč nic moc nestane a o nic nepřijdu. Zvlášť doufám, že nevyjde TIW ani DVDčko. Achjo, všechny Proma mi utečou :(.
Marsové ♥
♥ Jak jinak že, tahle fotka mě naprosto d-o-s-t-á-v-á ♥

Chtěla jsem vám všem poděkovat za úžasné komentáře k minulému článku. Jste skvělí :).

Takže já se loučím a snad v neděli konečně přidám další kapitolu, už je načase.

Někdy je nejlepší se ze všeho vypsat...

8. srpna 2010 v 21:17 | Adee
Něco je špatně. Pustila jsem si sama od sebe Alibi, což se mi častokrát nestává. Takhle písnička pro mě znamená úplně všechno. Hraje mi tu už asi po třetí, ale tentokrát nebrečím, nevím proč, ale ne.  Ta hudba mě uklidňuje a pomáhá mi psát tenhle článek.
Chtěla bych napsat něco, co už se mi dlouho honí v hlavě, jenom jsem čekala na ten správný čas. Myslím, že teď přišel.

Není to zas tak dávno, ale chvilka to taky není.  Byla jsem se svojí druhou rodinou, jestli to bylo odpoledne, nebo ráno, to si už nepamatuju, nikdy by mě nenapadlo, že ta chvíle pro mě bude tak důležitá.  Nepamatuju si skoro nic, kromě toho, že jsem poprvé v životě, sama od sebe, zadala do vyhledávače Thirty Seconds To Mars. Víte, ani jsem si to neuvědomovala, vždyť jsem ještě ani nevěděla, co jeden primitivní okamžik dokáže. Byla jsem zvědavá, nikdy předtím jsem se o ně nezajímala, byli jednou tou skupinou, o které vím, ale nezajímá mě. 

Od té chvíle, kdy jsem si stáhla (ano stáhla, ale teď už mám originál :)) This Is War, si pamatuji každý okamžik. Když jsem si zvědavě dala všechny písničky do WMP a spustila Play. Když jsem poprvé slyšela Escape a Night Of The Hunter. Bylo to neuvěřitelné, ta hudba byla tak jiná, odlišovala se úplně od všeho, co jsem do té doby znala. Můj nejkrásnější Vánoční dárek na světě. Ano, Vánoční, This Is War jsem si stáhla přesně na Štědrý den. Někdy si říkám, že tam nahoře v nebi doopravdy někdo je.

V jejich textech jsem našla sebe, našla jsem tam důvod svého života, našla jsem v nich sílu žít. Oni jsou pro mě něco, co mnozí nechápou. Je mi úplně jedno, co si o mě budou myslet lidi ve škole, je mi jedno, co si myslí doma. Záleží jenom na tom, jak se cítím, a já jsem šťastná. 

Nejsem jenom nějaká střelená puberťačka, co strašně miluje Jareda, že by ho nejradši ošu.... Ano, líbí se mi, asi jako většině, ale pro mě tenhle člověk, i když jsem ho v životě neviděla a znám ho jenom z fotek, znamená hrozně moc. Protože píše skvělé texty, miluje svojí kapelu a fanoušky. 

Jsem ráda, že jsem díky nim poznala spoustu super lidí. A děkuju.
Marsové ♥
Myslete si o mě co chcete, já jsem tohle ze sebe prostě potřebovala dostat. 

Last.fm

6. srpna 2010 v 21:06 | Adee
Dneska jsem byla snad po sto letech venku. Strašná sranda prostě, nejvíc tohle. Nejlepší bylo, že jsme hlídali kamarádčino tříletýho brášku, tak jsme ho vzali na hřiště. Tam všude nápisy "děti do 12 let", ale to bych snad nebyla ani já, kdyby na ty průlezky prostě nevlezla že jo. A na klouzačku jsem chtěla taky ale bála jsem se :D. A nejvíc ti houpací koníci.. :D. 
Krásné odpoledne :).

Járinka
^^
(kdo chcete, tak si mě přidejte :))

Jinak tak nějak celý den poslouchám Chemiky, moc dobře oni. 
A jsem ještě víc zamilovaná do Marsů, říkala jsem si sice, že to snad už víc nejde, ale JDE! Co to se mnou ty prázdniny udělaly, to nechápu, jsem úplně jiná, než na konci školního roku. Ale cítím se dobře, konečně.

Jinak makám na překladu další kapitoly, měla by se tu objevit co nejdříve :).

Jdu něco dělat, v poslední době tu sedím furt :).
Zítra se ozvu a přidám kapitolu. 
Jsem na tom totálně závislá, protože ta autorka píše strašně krásně. 

CHAPTER ONE

4. srpna 2010 v 19:23 | Adee |  4 AM Forever: Jared Leto Love Story
S hodně vělkým zpožděním ale přece jenom. Kvůli FF musím vynechat článek,  který jsem chtěla napsat. No to nevadí :). Snad se bude líbit (respektivě: snad bude můj překlad ke čtení :D).

Uteč.
Cloude, proč jsi neutekl?
"Robie?"
"Cloude?" Zašeptala jsem.
"Ne, Robie. To jsem já, Jacoby."

Some news

2. srpna 2010 v 19:15 | Adee
Jsem tady!

V Praze bylo blaze, to ano, ale kdo by nebyl radši doma u svýho kompu, kdo by radši nesledoval všechny novinky a měl absolutní volnost? Takže to shrnu- jsem ráda zpátky doma.
Měla jsem vážně strach, aby nebyla premiéra klipu TIW. Občas jsem se přistihla, že klepu prstama do stolku a přemýšlím, jestli by mi to někdo napsal SMSkou a nebo by mě nechali trápit se a čekat domů. Hlavní je, že se nic nestalo. Všechno je tak, jak jsem to ve čtvrtek opustila.

♥
Járův obličej :D, ale jinak strašně sexý foto!
(Nejlepším zdrojem fotek je fejsbůk)

Jo, ten čtvrtek a důvod proč tu není díl FF. Asi ve tři hodiny odpoledne, jsem si řekla, že se pustím do překladu, jenže ještě než se mi načetla ona stránka s příběhem, venku začal obrovský liják a mě vypadl internet. Říkala jsem si "Fajn, počkám, však ono to zase naběhne", jenže hodiny utíkaly a připojení se stále nedařilo. Najednou bylo deset večer. Tak jsem to vzdala, měla jsem v plánu vám potom v pátek napsat, že se FF nekoná a odjet do Prahy. Přivstala jsem si teda, tuším, že to bylo asi v šest hodin ráno, zapla počítač- a NIC. Internet pořád nereagoval. Potom už byl čas jet a mě nezbývalo nic jiného než vypojit komp ze zásuvky a doufat, že až se v neděli vrátím, tak bude vše v pořádku. Naštěstí bylo a proto teď můžu psát tenhle článek.

Od rána čekám na The Catalyst, což je zbrusu nová písnička Linkin Park (mojí druhý nejoblíbenější kapely). Pořád tak nějak nejde, odpoledne jsem se nudila a pustila si Alexandra. Panebože, já nemám slov. Fajn, fajn, myslete si, že se mi ten film líbí jen kvůli tomu, že tam hraje little J. Ale tomu tak není. Seděla jsem u kompu, v uších sluchátka, na monitoru ten skvělej film a jenom zírala. Nikdy jsem neměla tyhle dějiny moc v lásce, učit se o tom mě nebavilo ze všeho nejvíc, ale je to něco úplně jiného, když z toho vzejde takový film. Myslím si, že se konečně můžu těšit na dějepis příštího roku, hodlám si to zase bláznivě užít- stejně jako světový války. A fajn, přiznám se, nebrečela jsem, jak jsem si myslela. Byla jsem tak zaskočená, jak to dokázali natočit, že to prostě nešlo. Vlhký oči jsem měla jenom když Alexandr- jak pozvedl tu ruku a ta hudba. To jsem myslela, že si doběhnu pro kapesník, ale přežila jsem to vsuchu :D. Koukala jsem tak přibitě, že jsem ani nepostřehla, že se dívám na titulky. Panebože, asi jsem se ještě nevzpamatovala.
Little J
Nemohla jsem odolat :D ♥

(Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby tohle někdo přeskočil a četl až poslední řádky článku.)

Nějak jsem se rozepsala koukám. Celý odpoledne se přemáhám něco naklovat a najednou to jde nějak samo. Vidíte co semnou ten film udělal? Blázna, ano :D.

Jinak si možná někdo všimnul, že jsem opět změnila design, za poslední dny je tenhle asi pátým. Teď jsem jakštakš spokojená. Jen mi chybí to menu a hlavně.- chybí tu vaše odkazy. Nějak to vykutím, abych vás tu měla :).

Teď vletím do sprchy a v osum nažhavím BBC radio, neboť tam bude světová premiéra The Catalyst ♥. Nemůžu se dočkat.

Mějte se, zítra se asi ozvu, mám tu něco připravenýho.
Jo a FF bude stopro zítra, pokud se mi to dnes nepodaří přeložit. Ale zítra je fakt poslední datum.

Počítám s tím, že dnešní shlédnutí filmu nebylo poslední a už se nemůžu dočkat, až si to zase pustím! ♥