Září 2010

Pro blog

19. září 2010 v 18:26 | Adee
Dneska je divný den. Chci říct, byl včera úplněk nebo něco podobného, co by mi mohlo narušit spaní a já se díky tomu probudila s touhle divnou náladou? Jinak si to nedokážu vysvětlit.
Víte, tenhle článek tu teď neměl být, protože ještě před pár hodinami jsem přemýšlela, jakým nejlepším způsobem bych mohla říct "sbohem". Sbohem tomuhle blogu a virtuálnímu světu, kterému jsem začala propadat čím dál více. Vždycky jsem na sebe chtěla být pyšná. Chtěla jsem si předsevzít, že něco udělám, něco změním a až se mi to povede, tak na sebe budu pyšná. Když jsem vyplnila všechny údaje, které po mě blog.cz chtěl a já klikla na "založit" nebo tak něco, už si to vážně nepamatuju, protože jsem to neudělala už pár měsíců, začalo něco nového. Začala moje virtuální část života. Je něco úplně jiného žít, vnímat, cítit a mluvit s lidmi z očí do očí, nebo jenom cvakat knoflíky na klávesnici s tím, že vás stejně nikdo nevidí, jaký máte výraz nebo co se dá vyčíst z vašich očí. Je hezké vymýšlet články a doufat, že je někdo ocení. Je docela fajn psát věci, o kterých s nikým nemůžu mluvit, protože to nikoho nezajímá. 
Jak ale můžu psát o věcech, které bych nikdy nevyslovila? Nikdy bych je nikomu neřekla a tady si je smí přečíst úplně každý?
Jak ještě můžu být tak klidná? Copak já vím, kdo sedí na druhé straně za monitorem a čte si pečlivě každý řádek? Copak vím, jestli někde v koutu, když tam nejsem, neprobírají každé mé slovo, které tu zvěčním?
Je pro mě tak snadné vypsat se ze všech pocitů, protože se pak cítím lehčí. Když lidé o těch věcech ví, dokážou mě potom pochopit. Všechno je pak snazší. Ale jak mám vysvětlovat spolužákům, rodičům nebo komukoli jinému, své názory, myšlenky, když mě ani trochu neznají? Když ví jenom to, co jim řeknu? 
Vždycky jsem chtěla mít kamarády, co by mě chápali. Vždyť já z části mám, ale pořád jsou věci, které dokážu napsat jenom sem. Protože tady se pak necítím trapně, protože tohle má být můj "deník", protože tady nemusím čekat odpověď. 
Jak by se ve skutečnosti tvářila osoba, které bych řekla vše, co si myslím, co cítím a jak žiju? 

Touhle osobou je pro mě blog a z části všichni, kdo ho čtou a nechají komentář. 
Co bych ale dělala bez blogu, bez deníku, bez svého místa kam se můžu schovat?
A kde je ta hranice mezi věcmi, které můžu říct a věcmi, které napíšu. Co když jednoho dne pomyslnou hranici, čáru, cokoli co odděluje tyhle dva světy překročím? 
Jsem ráda, že sem můžu chodit schovat, ale co když mi tenhle svět někdo zničí? Přijdu do školy, kamkoli, a budou si na mě ukazovat, používat moje slova a volat: to je ta, co si naivně myslela, že našla místo, kam se schová.

Ach panebože, kdokoli z vás, koho tak strašně nenávidím a už jen vydržet těch pitomých pár hodin s váma v jedné místosti mi stojí hrozně velké úsilí, kdokoliv to čtete, prosím vás, neničte mi to tu. 

Všechny moje <3

16. září 2010 v 19:30 | Adee
Sice oficiálně nepatří do mých <3, tím však nechci říct, že je nemám ráda, ale oni jsou víc než jen <3, oni jsou můj život! :))
30STM
Járinka
Fajn, sice patří do 30stm, ale v tomhle seznamu ho musím mít ještě zvlášť.
A nedokážu popsat, co cítím. To vím jen já.

Mike a Chester ♥
Moji hrdinové. 
Jsou věci, který nedokážu popsat. Třeba jak velkej dík jim patří, protože mě dostali z hroznejch sraček, ve kterejch sem byla před 2 rokama. Nikdy jim to nezapomenu.

Linkin Park ♥
Jsou moji. Navždy. 
Ať si každej na A Thousand Suns nadává jak chce, já to cédéčko zbožňuju. Zbožňuju jejich texty, videoklipy, humor. A vím, že je uvidím živě, už brzo! 
Nejlepší den v životě. 
Díky nim jsem poznala nejlepší lidi, co jsem mohla. 
A brášku :)).
MyChemové
MyChemové
Jejich hudba. Můžu ji poslouchat pořád dokola a stále nemám dost. 

ADTR
Plus mínus půl roku. Závislost.
Nejlepší písničky, který poslouchám v autě :D.

Losti

Některý písničky mě dostávaj. Objevila jsem je u jedný holky na Quizille ♥.
A Ian.. hmm :D

Papové
Bráchovo Papči no. 
Last Resort mě dostal. 
Díky šuš.

^^

To je bída :D

15. září 2010 v 19:20 | Adee
Ona je půlka září a tohle je můj pátý článek?! Teď nevím jestli to je hodně nebo málo :D. Včera jsem si pročítala staré články, je to vážně sranda. Mám tu zaznamenané úplně všechno, můj první opravdický fungující kurva deník! :D 
Já jsem vždycky obdivovala blogy, kde sahala historie někde do roku 2007 a oni pořád fungovaly. Sice přiznávám, že chuť psát články je menší než nazačátku, ale pořád tu je. Pořád něco klovu na klávesnici.
*vysvětlete mě někdo, proč každej můj článek začíná řečma o blogu? :D občas se trochu nechápu*

Ano ano, něco se stalo. Po přečtení všech těch FF a příběhů jsem začala opět pracovat na své povídce. Zatím je ve vývoji, a nevím jak to dopadne. Třeba dám jednou delete a zmizí! :D
Neptejte se o čem to bude. Stejně si to každý dokáže domyslet :P.

HU, zase mě chytla design-ománie, tak se nelekejte, kdybych tu náhodou měla jeden ze základních vzhledů. Nechápu proč, ale nefunguje mi nic měnit, dokud neobnovím šablonu. Je to nějaké pos.. šahané, nehodlám to řešit. Nechci se zbytečně rozčilovat.
XDDDDDD
xDDDDDDDDDDDDDD
Tohle fotila holka, co stála vedle mě :D
Vidíte jak jsem jim byla blízko.. ? V roce 2007? :D
Neberte mě vážně :D TH mě dávno přešli :D ale tuhle fotku tu musím mít :DD

Dneska jsem si poctivě poslechla všechny cdčka 30stm. ABL mi ještě dohrává ♥.
No a já jdu teda tvořit^^. I když nevím, co zrovna dneska vyplodím z mé fantazie :D, mám totiž takovou divně-uchyláckou náladičku. 
A zítra ještě ke všemu píšeme z matiky. 
Tak kdybych se dlouho neozvala, tak jsem nejspíš umřela, nebo něco takovýho.

Btw. cítím příchod TIW a jistě už všichni víte, že dalším klipem pak bude Hurricane a má to být "very very very sexual" (něco pro mě :D). Takže jsem na to zvědavá. Doufám, že to bude plné zajímavých scén.. s Jaredem. To by bylo geniální :D :P.

Ave já. 

30STM
Co by to bylo za článek bez pořádnýho photo! :D
Tahle fotka je zabijácká ♥.
A vidím ji na novej design ♥

:P

VMA 2010

13. září 2010 v 8:01 | Adee
Dokázali to. Jsem na ně tak pyšná, jako ještě nikdy. 
Bohužel nemám doma MTV, takže jsem se namohla dívat online, ale dneska jdu do školy až na 10:00, takže stačím všechno zkouknout. Kdyby jen ty videa nebyly skoro všude bloklý.

*odešla sem ke twitteru spamovat online Járu :D*
*yahoo.. je no.1 na TT* 
:D

Jára :D
30STM

Jára
Umírám tady. Ne, tohle nerozdejchám.
Pustila jsem si slavnostně K&Q a brečla jsem. Fakt! Nejsem blázen, ale tohle na mě hrozně zapůsobilo! :'(. To jsou spíš slzy štěstí! 
Jsme skvělí fanoušci. 

Oni si to zaslouží sakra!!

*jsem furt jaksi mimo :D*

Návrat ztracené blogařky

11. září 2010 v 18:32 | Adee
Nebojte se, neumřela jsem, ani jsem blog nezrušila/ponechala osudu.  Spíš jsem se na něj tak trošku vykašlala. Ale ne, vykašlala zní hodně špatně, chápejte to prostě jako, že jsem neměla náladu ani čas.

Připadá mi to jako rok zpátky, kdy jsem psala naposledy. Za tu dobu se toho tolik změnilo. 
Začala škola a my se už normálně učíme. Už jsme psali písemku ze zemáku a možná ještě psát budeme. Tehdy jsem psala, že se můj život rozdělil na - před vydáním ATS a po vydání ATS.
Nebylo to za tak dlouho, kdy album uniklo na net. Stáhli ho skoro všichni. A všichni okamžitě začali nadávat. K tomu se ale vyjadřovat nechci. Každopádně se mi tohle album líbí nejvíc. 
S LP jsem začala i Minutes To Midnight a podle toho to vypadá. Jsem spíš na ty pomalejší skladby než rap/řev. A nechápu proč, všude je jako oficiální datum psáno 14.9, ale u nás už ATS normálně prodávají. Dokonce obě verze. A já tu svoji, limitovanou edici, už mám doma ♥. Dneska jsem pro ni šla.

ATS
^^
Ještě si budu objednávat znova ABL, protože tamto nepřišlo. Ale to až jindy, ted zas musím něco našetřit :D.

Ták, a teď jdu objehnout všechny moje ♥ blogy. 
Ave já. 

GivesMeHope

4. září 2010 v 20:15 | Adee
Nejlepší "řada" stránek, co existuje. Mají v sobě takovou magickou sílu, která mě nutí číst dál a dál. 

A tohle mě naprosto dostalo:

My daughter goes to kindergarten, and there is a boy there who is blind.

She didn't understand what this meant, so I explained. 
The next day when I picked her up, I found her sitting across from the boy with her eyes closed, describing what trees looked like. 
The boy was grinning from ear to ear. GMH.

I was crying one night and my 10-year-old sister was listening to me at the door. 

She must've overheard me saying that all I needed in my life was just one hug a day. 
Now, every night before my little sister goes to bed, she looks for me just to tell me she loves me and then she'll hug me. 
Emily, your LGMH.

Little J
HeGivesMeHope. 

School

1. září 2010 v 11:47 | Adee
Zdravím Vás s prvním zářijovým a také školník článkem. 
Nejprve bych se chtěla omluvit, že jsem v posledních dnes nepsala tolik komentářů, ani jsem nenavštěvovala vaše blogy, ale bylo toho nějak moc. Potřebovala jsem si zařídit pár věcí co se týká školy a navíc jsem si chtěla dočíst jednu knížku. 
Slibuju, že všechno napravím, pokud ne dnes, tak zítra :).

Nevím jak často se tu během školního roku budou objevovat články, každopádně v úterý a ve čtvrtek mám odpoledku do čtyř, přijdu domů, najím se a naučím, potom možná zbyde čas na článek. Aspoň doufám, stejně to nevydržím bez twitteru :D.

Včera mě málem kleplo. Byl hezký večer, sedím na twitteru (ostatně jako vždycky :D) a čtu si statusy. Pak se tam objeví cosi od Žareda, něco jako "ostříhat mohawk nebo neostříhat". Samozřejmě, že já jako poctivý spamer sem mu hned odpověděla, že to jako NO! :D
No ale asi si to nevzal moc k srdci, protože za chvíli si tam dal fotku ostříhanej vlasů na stole. A pak dlouho nic. Šla jsem teda spát s tím, že se podívám zítra. A dneska najedu na fcb a tam skoro v každý skupině fotka.. na který má nový vlasy. Musím uznat, že mu to sakrá sluší!! 
(Viz. můj design :D) 

leto3

Že ano? :D

Achjo, víte jak jsem ráda, když vidím, že je víc maniaků než já :D. Jsem potěšena :D.

Včera jsem si pouštěla pořád dokola ABL, vzpomínala jsem na začátek prázdnin a tak. Moc rychle utekly ty 2 měsíce. Když si vzpomenu na to každodenní psaní na twitteru a kontrolování novinek a fotek marsů. A vím, že teď už to nebude takové, protože budu mít podstatně méně času. Je to divné. 

Včera jsem si koupila kůl penál. Je kulatý a černý a na takový debilní nápis jsem dala placku Linkinů. Jsem spokojená.

Každopádně teď se můj "svět" rozdělil na -před vydáním ATS a - po vydání ATS. 
Nezbývá nic jiného než čekat. A že já nečekám příliš ráda.

Opatrujte se, však já se zase ozvu :)).